Při jedné ze služebních cest jsem se před jednáním stavil v obyčejném bufetu, bufet to byl opravdu obyčejný, pár lidí, někteří jedli svou ranní polévku, jiní gulášek se šesti, další si dávali „vyprošťováka“ ať již v podobě malého piva, nebo velkého panáka. Prostě ranní idylka.